Setkání rodáků v Lipové - září 2009
LÍPOVÁ - 12.září 2009, již po devatenácté.
Setkání rodáků pocházejících z Lípové (Hainspach) a Liščího ( Rohrsdorf), již po devatenácté v kostele sv. Šimona a Judy, kdy mši svatou celebroval lípovský rodák P. Hans Pietschmann, který tato setkání zde v Lípové již dlouho organizuje. Mše svatá se každoročně koná za všechny, kteří v této krásné vesničce žili a za všechny, co zemřeli v daleké cizině.
V letošním roce se mše svatá konala snad poprvé jen v německém jazyce, doplňovaném latinskými částmi liturgie. Mši svatou celebroval již zmíněný P.Hans Pietschmann, koncelebrovali pak P. Pavel Procházka ze Šluknova a P.Václav Horniak z Mimoně. Kostel byl zaplněn jen tak z poloviny, je vidět, že za těch 19 let řady rodáků prořídly.Tak jako každý rok, četl právě P. H. Pietschmann jména těch, co zemřeli za uplynulý rok anebo jsou již tak nemocní, že se tohoto setkání nemohli zúčastnit.
Tak jako každý rok mši svatou doprovázel hrou na varhany Patrik Engler a zpěvem celkem 14 členek a členů Vilémovského chrámového sboru. Sbor zpíval části tzv. Schubertmesse, Ave verum, Ave Maria od F. Biedermanna a ostatní mešní písně.
Kostel a celá farnost spadá nyní pod P. Pavla Procházku. P.Václav Horniak měl kdysi k Dolní Poustevně, Lobendavě, Vilémovu a Mikulášovicím ještě právě Lípovou a Velký Šenov.
Je škoda,že se tyto mše a setkání rodáků nedaří propagovat tak, jak by tomu bylo zapotřebí. Ono totiž tím, že ubývají tito lidé, tak ubývá i vzpomínek a zkušeností těch generací lidí, kteří v minulém století doplatili na zlo způsobené v celé Evropě několika šílenci, kteří nedbali hlavně na slovo Boží, neboť obě světové války a následky této destrukce lidských duší a lidského bytí, by měly generace pochopit natolik, aby k podobným věcem mezi lidmi a národy již nedošlo. Je to utopie? Každý vzdělaný člověk, který má alespoň všeobecné znalosti o Životě, by si měl uvědomovat, že člověk není na světě pro ZLO, ale je tu pro Vyšší princip. Pak by asi nedocházelo k takovým setkáním rodáků a vzpomínání na to „co by bylo, kdyby se to či ono stalo nebo nestalo…“
Antonín Tobiška
