Vilémovský kostel
Kostel Nanebevzetí Panny Marie nechal postavit v letech 1726 – 1731 hrabě Leopold Salm-Reifferscheidt z vděku, že unikl živ a zdráv smrtelnému nebezpečí, když ho při lovu napadl medvěd. Stalo se to v lesích v okolí Vilémova. Medvěd ho napadl nečekaně a srazil ho k zemi dříve než hrabě stačil vystřelit ze své zbraně. Hrabě volal o pomoc a naštěstí ho brzy našla jeho družina, jejíž jeden člen medvěda dobře mířenou ranou skolil. V okamžiku smrtelného nebezpečí učinil hrabě přísahu, že postaví na tomto místě kostel zasvěcený Marii – pomocnici v nouzi.
Panuje domněnka, že zmíněný medvěd utekl z medvědária, které bylo na Hohensteinu. Ve zdejších lesích už na začátku 18. století medvědi ani vlci volně nežili. Chov těchto šelem na Hohensteinu sloužil k povyražení šlechty při lovu. Šelmy však často utíkaly a ohrožovaly městečko Hohenstein a celé okolí. Proto byl chov medvědů i vlků na Hohensteinu v roce 1756 zrušen.
Hrabě Leopoldtedy splnil svou přísahu a nechal vystavět poblíž léčivé studánky kostelík zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, a to v barokním stylu. Nad vchodem je erb rodu Slavatů, ze kterého byla manželka hraběte Leopolda, a nápis „Ex voto struit comes Leopoldus“, což znamená Po přísaze postaveno hrabětem Leopoldem. Zvýrazněná písmena přečtená jako římské číslice nám dají letopočet postavení kostela. Nahoře nad ciferníkem hodin je umístěna socha sv. Leopolda.
V roce 1731 nechal hrabě Leopold postavit přes Vilémovský potok kamenný most a osadil jeho ochranné zdi sochami, a to sv. Josefa, sv. Floriana, sv. Anny a sv. Donatea.
Ve stejném roce nechal hrabě Leopold také vystavět velké kamenné schodiště ke kostelu, které nechal rovněž po obou stranách osadit umělecky hodnotnými sochami. Jsou to sochy dvou andělů, sv. Adalberta, sv. Rosalie, sv. Václava, sv. Sebastiana, sv. Jana Nepomuckého a sv. Rochuse.
Oltář
Nad hlavním oltářem je socha Matky Boží, kterou obklopují nádherné postavy andělů. Ve výšce drží dva andělíčci nápis EX VOTO.
Boční oltáře
Dříve bývaly v kostele ještě dva boční oltáře, a to zasvěcené sv. Vincencovi a sv. Aegidiovi (asi sv. Jiljí).
Náhrobek hraběte Leopolda
Potomci zakladatele kostela hraběte Leopolda vybudovali později v kostele jeho náhrobek s jeho podobiznou a čtyřmi vyobrazeními smrtelných nebezpečí, ze kterých hrabě šťastně vyvázl.
Hrobka
Pod kostelem se nachází hraběcí hrobka, kde je pochováno mnoho příslušníků hraběcí rodiny. (Vchod do hrobky byl ve střední části asi 5 m od vchodu.)
Studánka
Vznik léčivého pramene je datován rokem 1646. Tehdy se zjevily Anně Grohmannové, která trpěla malomocenstvím, dva andělé, kteří ji upozornili na zázračnou moc studánky a dali jí napít vody z poháru. 10. listopadu téhož roku se jí opět zjevil anděl, který jí předpověděl vyléčení očí a nohou. Anna se pilně omývala vodou ze studánky a brzy se andělova slova splnila. Brzy vešla léčivá moc vody ze studánky ve známost široko-daleko. Lidé ji hojně užívali, patřil mezi ně i tehdejší majitel lipovského panství Jáchym Slavata. Ten nechal v roce 1713 postavit nad pramenem kamennou kapličku a ozdobil ji sochou Panny Marie bolestné.
Varhany
V roce 1845 instaloval varhanář Feller z Království varhany s jedním manuálem a osmi rejstříky. Na varhany se složili věřící a téměř polovinu celkové částky 525 zlatých poskytl hrabě Johann Salm-Reifferscheidt. Roku 1918 musely být odevzdány velké píšťaly spolu se svícny do sbírky kovů pro válečné potřeby. (Již v roce 1917 byl na válečné účely věnován zvon kostela.) Chybějící píšťaly byly doplněny firmou Rieger v roce 1923.
Z pamětní brožury Die Wallfahrtskapelle und der Heil-Brunnen in Wölmsdorf, vydané roku 1926, čerpala Petra Petrášová