Farnost Dolní Poustevna a okolí

Nečekaná nabídka od P. Jacka Kotisze, abych s ním jel na dva dny do Polska, do jeho rodného města RUDY ŚLĄSKIEJ, s tím, že s námi pojedou také manželé M.+P. Englerovi s maminkou paní Mudr. J. Cvachovou, nemohla být odmítnuta. Autora samotného, který byl v Polsku sice několikrát, ale vždy jen na dohození kamenem od Česka, ať služebně nebo soukromě, tato cesta lákala a nakonec ani nezklamala. Abych se přiznal, tak jsme též jeli po dálnici na dohled od českých hor a nakonec souměstí kolem Katovic není daleko od českých hranic. Bylo velkým překvapením, jak krásnou je stavba této dálnice od německých hranic až za Krakov, kde se staví dále na východ na Ukrajinu, takže v nejbližší době by Evropa měla být spojena dálnicí od Berlína, nebo Bruselu až do Kyjeva. Zde je vidět vlastní spolupráce evropských států v praxi, čímž se naplňuje myšlenka mírové spolupráce mezi národy a státy v Evropě a více méně „navazuje“ na úsilí mnohých evropských státníků, našich i polských velikánů jakým byl například český král Jiří z Poděbrad apod.

No nechme historie, to studují a píší o ní odpovědnější. Tak jak to bylo?

Odjížděli jsme v neděli 22. srpna 2010 ve 13.00 hodin (a kupodivu pro posádky obou aut, opravdu přesně) přes Sebnitz na Bautzen a Görlitz a polský Zgorzelec, to jsme již frčeli po dálnici směr východ na Katovice, odkud byl jen kousek do Rudy Slazskej, kde jsme zaparkovali asi za 4,5 hodiny velmi klidné jízdy kolem 140 až 150 km v hodině. Po krátkém občerstvení u maminky našeho pana faráře jsme již jedním autem (neboť páně farářovi pejsci již zůstali doma..) odjeli do Katovic, cca 15 km od domova pana faráře. Tam v moderní, ale překrásné stavbě zdejšího sídlištního kostela Sv. Kříže, se konala děkovná bohoslužba k oslavě 60. narozenin P. Stanislava Nogy, kterého jste mohli vidět například u nás při koncelebrování mše svaté na Annaberku v neděli 1. srpna 2010.

Samotná atmosféra této bohoslužby bylo něco u nás v Čechách nevídaného a nepoznaného (15 kněží, 23 ministrantů a snad 2.500 lidí v kostele…). Po slavné mši svaté pak bylo velké blahopřání zástupců města, zástupců horníků, mládeže, kněží P. St. Nogovi. Po té byli všichni pozváni na bohaté občerstvení do obrovské haly, která slouží pro různá setkávání věřících zdejšího dvacetitisícového sídliště. No prostě u nás něco nevídaného. Po občerstvení jsme se byli ještě rozloučit s P. St. Nogou, který se zde těší velké úctě. Také fotogalerie kněží, kteří zde po vysvěcení u něj sloužili (mezi nimi i náš P. Jacek) svědčí o pastorační práci tohoto kněze. Není na škodu též vědět, že o postavení tohoto moderního kostela se zasloužil sv. Otec Jan Pavel II., který toto místo navštívil v době, kdy se zde v době vlády komunistů stavělo sídliště a byla zde jen malá kaplička.

Druhý den po snídani jsme vyrazili do Czestochowej na Jasnou Goru. Tam jsme dorazili po cca 80 km jízdy asi deset minut po jedenácté hodině. No abych řekl pravdu, na to, že bylo pondělí, všední den a nebyl žádný velký církevní svátek, tak parkoviště pro auta i autobusy bylo plné a poutníků i turistů davy. Dle značek aut, zde bylo plno lidí z celého Polska, Německa, Litvy i z Čech. Prošli jsme vlajkoslávou,to je hlavní bránou od parkoviště do areálu bývalé pevnosti, kde samotný chrám sv. Kříže a Narození Panny Marie leží zhruba uprostřed 5 ha areálu celého komplexu kláštera. Bývalé hradby nyní slouží jako Křížová cesta, sochy v nadživotní velikosti jsou pod hradbami, jednotlivé bastiony, to jsou rohové pevnůstky, jsou osazeny replikami původních kulových děl.

Samotná kaple Matky Boží, kde je umístěn obraz Panny Marie Czestochonskej, je s oltářem umístěna v lodi chrámu, nebývale zlatem vyzdobenými stěnami s odkazy na jednotlivá zázračná uzdravení a pomoci zdejší Panny Marie. Stojí za zmínku, že prostor pod samotným komplexem i s alejí Jana Pavla II. v době jeho návštěvy pojmul více jak 500.000 poutníků. Oltář vybudovaný i s kněžištěm je tam od té doby stále tak jak byl v době návštěvy sv. Otce a nyní se zde konají slavnostní mše svaté, neboť samotný chrám toto množství nemůže pojmout. Navštívili jsme ještě místní klenotnici, kde jsou uloženy dary významných králů a osob, které tuto svatyni a největší poutní místo Polska navštívili. Tak jsme vzpomínali i na ostatní naše farníky, čímž alespoň takto posíláme pozdrav, zároveň jsme navštívili i kostel sv. Ducha v Rudě Slazskej, kde rodina našeho P. Jacka pravidelně chodí na mši svatou. I kněží, kteří se s ním znají, nás vítali jako své známé. Byla cítit taková velká duševní pohoda. Měli jsme obzvláště v neděli a v pondělí 22. a 23. srpna 2010 velmi pěkné počasí.

V úterý jsme se vraceli a zažili jsme na dálnici i silnou průtrž mračen, že nebylo vidět snad na 10 m před námi, ale domů jsme dojeli v pěkném a teplém počasí. Ujeli jsme za ty dva a půl dne cca 1 100 km. Vzpomínali jsme na Vás i na domov a říkali jsme si, že by bylo pěkné uspořádat příští rok takovou společnou pouť našich farností na dva až tři dny, pokud by se to začalo organizovat včas, tak se dá zajistit i nocleh a stravování přímo v Czenstochowé. Proto se prostřednictvím toho článku ptám ve všech farnostech v Dolní Poustevně, Vilémově, Mikulášovicích a Lobendavě, případně i v dalších farnostech, nezkusíme to? Pokud pojede plný autobus, tak by se dal dobře zaplatit a snad by to nebylo ani tak drahé. Je jen třeba říci, že na pěší pouť jak se chodívalo dříve, na to bychom asi již neměli a je to daleko (i když odtud se chodívalo do České Kamenice nebo i Filipova) a je také pravda, že farnost z domova P. Jacka v letošním roce šla 70 km pěšky do Czestochowej a také to ušli, hlavně mladí. Tak máte o čem přemýšlet a fotografie pošlu zítra.

Tímto Vás zdraví Antonín Tobiška