Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. neděle v mezidobí

26. 1. 2020

Mt 4,12-23
Když Ježíš uslyšel, že byl Jan (Křtitel) uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau při moři v území Zabulonově a Neftalimově, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izaiáše: „Země Zabulonova a země Neftalimova, u moře, za Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině a ve stínu smrti.“ Od té doby začal Ježíš hlásat: „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.“ Když se ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry – Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí.“ Oni hned nechali sítě a následovali ho. A jak šel odtamtud dál, uviděl jiné dva bratry – Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. A povolal je. Oni hned nechali loď i otce a následovali ho. Ježíš pak chodil po celé Galileji, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium (o Božím) království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu.

Evangelium této neděle nám říká, že Kristus udělal něco, čím naplnil slova proroka Izaiáše, zapsaná ve Starém zákoně. Usadil se v Kafarnau na území Zabulonově a Neftalimově. Co to vypovídá o Kristu a jaký to má pro nás dnes význam?
Někdy můžeme mít dojem, že život Ježíše Krista byl od začátku do konce dopředu nalinkovaný, že musel udělat všechno, co mu bylo předpřipraveno. Ježíšův život ale spočíval hlavně v neutuchající touze a vnitřní potřebě cele se darovat Otci. Ano, v Písmu je uvedeno mnoho charakteristik, které se vztahují na Mesiáše, respektive byly učedníky v Kristu rozpoznány jako v něm naplněné.
Kristus znal velmi dobře Písmo. Rozjímal o všech místech, která se na něho vztahovala. A jeho jediným přáním bylo, aby slova o něm tak dávno napsaná dostala tělo. Aby se Slovo stalo tělem. Ježíš se ztotožnil se slovy o sobě ve Starém zákoně a svým odevzdáním se Otci jim daroval své tělo. Díky tomu jsme mohli přijmout milost za milostí, díky tomu lidem žijícím ve tmě zazářilo světlo.
Co důležitého z toho vyplývá pro nás? Naše pozornost by měla být soustředěna na evangelia, která nám přibližují a plasticky vyobrazují osobu Slova, jež zcela naplnilo slova Písma o něm napsaná. Se stejnou touhou jako Slovo Otci se máme i my vydávat Kristu, aby lidé, žijící kolem nás v krajině a v stínu smrti, uviděli paprsky světla.